Jarní cibulka proti jarní rýmě

Jarní cibulka je ve své podstatě jen brzy sklizená cibule. Měla by tedy mít ty stejné výborné účinky na organismus, jako má cibule, jen je pro mnoho lidí stravitelnější v syrovém stavu. A tak v době, když už uskladněná podzimní cibule už končí svoji sezónu, nastupuje právě tato jarní vzpruha, která se výborně hodí jako posila proti jarním rýmám, nachlazení a únavě.

(zdroj obrázku: www.sxc.hu)

• obsahuje vitamín C, vitamíny skupiny B (hlavně kyselinu listovou B9), vitamín K1, vápník, železo, draslík, jód, magnesium, v bílé části ještě i síru.
• má antibakteriální a protiplísňové účinky. Stejně jako klasická cibule obsahuje allicin (látku s antibiotickými účinky), takže velmi dobře pomáhá při léčbě nachlazení, rýmy i kašle. Pomáhá s ničením mikroorganismů na sliznici v našich dutinách.
• příznivě působí na zažívací trakt a nedráždí jej v syrovém stavu tolik, jako syrová cibule.
• obsažená kyselina listová je důležitá pro těhotné ženy, pro správný vývoj plodu.
• přispívá ke zdravým vlasům a silným nehtům.
• má pozitivní účinky na srdce i krevní tlak.

Správný nákup, skladování a servírování

Jarní cibulku kupujte v sezóně, která trvá od dubna do konce června. Někdy se také objevuje od místních farmářů i v říjnu. V ledničce ji můžete skladovat až pět dní, doporučuje se odtrhat seschlé a špatné kousky zelených stvolů. Uchovávat by se měla v temnu, na světle může docházet ke ztrátám některých vitamínů.

Nejvíce je vhodné ji využít syrovou, nebo jen velmi krátce tepelně upravenou. Tepelná úprava totiž ničí jak obsažený allicin, tak i vitamín C a snižuje také obsah kyseliny listové (závisí to ale i na prostředí, ve kterém se tepelně upravuje, viz článek). Cibulku krájejte až těsně před použitím, skladování v rozkrojeném stavu ji nejspíše dělá mírně toxickou jako cibuli (ale nemám to nikde ověřeno).

Jarní cibulku před servírováním opravdu pořádně umyjte, v USA se v roce 2003 nakazilo množství lidí žloutenkou typu A kvůli špatně omyté cibulce (viz článek). Toto samozřejmě obecně platí u více druhů zeleniny, které mohou být od některých pěstitělů kontaminovány patogeny ze špatné vody nebo nevhodného hnojení hnojem, či špatného skladování.

Pár receptů, které stojí za zmínku

• nejlépe pro zdraví využijete syrovou jarní cibulku v tvarohových pomazánkách nebo spolu s "domácí lučinou" – recept na "lučinu" je zde: http://blog.veruska.cz/?p=5876
• ideální je také do šťouchaných brambor: http://www.chutastyl.cz/
• do jarní polévky ji přidejte nejlépe až na poslední chvíli, dobrá je ale i v knedlíčkách, byť se bude vařit a bude mít méně vitamínů: http://www.apetitonline.cz/
• výborná je i ve vaječné omeletě nebo v míchaných vajíčkách
• Delikatesu z jarních cibulek vytvoříte grilováním podle receptu pana Cuketky: http://www.cuketka.cz/?p=9942

Další zdroje informací:
http://www.nasevyziva.cz/sekce-zelenina/clanek-cibule-86.html

Mám v článku hlouposti či nesrovnalosti? Pokud ano, prosím napište mi to do diskuse.

Ovocný muffin je spíše pamlskem než hodnotnou potravinou

Protože se ovocný muffin mnohdy objevuje jako svačinka malých i dospělých a v článcích jej někdy doprovází slova jako "zdravý", "výživný", "dietní", "nízkotučný", podívala jsem se mu trochu na zoubek. Pokud muffin berete jako příležitostný sladký pamlsek na chuť a ne jako pravidelnou součást jídelníčku, dál ani číst nemusíte. Pokud si jej pečete ve velkém na svačiny či na snídaně, zpozorněte. 

(zdroj obrázku: www.sxc.hu)

Jeden 50–60 g muffin má obvykle kolem 800–1000 kJ (viz http://www.kaloricketabulky.cz/), ten z McDonalds i trochu více. Tento byl myslím zařazený mezi "nízkotučné recepty" a stejně má 1017 kJ na 1 muffin. Přitom cca 860 kJ se rovná kalorické hodnotě svačiny pro ženu, která nehubne. A kolik lidí sní na svačinu "jen" jeden muffin. Takže v jídelníčcích lidí, kteří bojují s obezitou, nemá co pohledávat, ani když změníme poměry surovin a formu přípravy.

Dost stačilo čísel, koukla jsem se také na živiny a různé přísady a látky, které se v jednom takovém ovocném muffinu obvykle vyskytují:

• převažuje bílá mouka, která neobsahuje moc živin a bohužel akorát kvůli vysokému glykemickému indexu rozkolísá hladinu cukru v krvi. Překyseluje organismus a vyčerpává slinivku.
• cukr, který obsahuje vysoké množství energie, ale téměř žádné živiny. Přispívá k obezitě, zubnímu kazu, zánětům v těle a urychluje stárnutí buněk. Pro jeho zpracování se v těle odčerpávají minerály a některé vitamíny, například k metabolizaci jedné molekuly cukru prý tělo potřebuje přibližně 56 molekul magnézia (hořčíku).
• vejce působí v muffinech jako pojivo těsta, moc jich tam obvykle nebývá. V případě kvalitních vajec potom muffin obsahuje (poskrovnu) vitamíny A, D a bílkoviny s obsahem síry, mastné kyseliny (EPA, DHA), cholin a další důležité živiny potřebné často především pro správné fungování mozku.
• mléko, obvykle upravené vysokými teplotami a homogenizované. V této podobě jsou zničeny enzymy pro správné trávení mléka a mléko již neobsahuje tolik vitamínů a minerálů. V této podobě může spíše zhoršovat stravitelnost muffinů.
• tuk. V případě másla nebo kvalitních olejů je účinek na zdraví spíše pozitivní, jinak spíše negativní (a popis vydá na samostatný článek).
• kypřící prášek,  který kvůli obsahu fosforečnanů může narušovat rovnováhu fosforu a vápníku v těle (více zde: http://jidloneniveda.cz/)
• u kupovaných muffinů mnohdy nechybí i přídavné látky, éčka, stabilizátory, zahušťovadla a podobné látky, kterým se v této době přisuzuje stále větší vliv na vznik některých onemocnění.
• ovoce, které podle zvoleného druhu a kvality obsahuje mnoho látek prospěšných organismu, ovšem obvykle je lépe tráveno samostatně. V kombinaci s obilovinami a cukrem se zpomaluje trávení a někdy může ovoce i kvasit či hnít.

Správná příprava

Pokud vás převažující výčet negativ neodradil od úplného jezení muffinů, vězte, že lze doma vytvořit "o trochu lepší" muffin. Základem je správný výběr mouky a správná příprava. Můžete zvolit čerstvě namletou (u zakoupené sledujte čerstvost) celozrnou mouku, například špaldovou, která bývá lépe stravitelnější. Protože je kromě živin v celozrnné mouce přítomna i kyselina fytová, která může ve střevech bránit vstřebávání minerálů, je potřeba mouku dlouze namáčet v teplé nakyslé tekutině. Tou může být například kefír, podmáslí, voda s trochou jogurtu či syrovátky či citronové šťávy.  Recept na přípravu takových muffinů je uveden například zde: http://vyzivujicitradice.cz/2013/05/04/zakladni-muffiny/.

Mléko je v tomto receptu vhodnější nahradit například již zmíněným kefírem, jogurtem, případně rýžovým nebo mandlovým mlékem. Cukru určitě uberte a místo něj spíše přidejte více ovoce, které je přirozeně sladké. Případně lze použít jiná sladidla (med, třtinový cukr, melasa či obilné slady), ve kterých jsou i minerály a živiny, stále ale obsahují cukr i s jeho nevýhodami. 

Muffiny byste měli připravovat nejlépe v keramických formičkách a nádobách (české keramické formy na muffiny hledejte pod pojmem "belešník" a vybírejte ty jednoduchých tvarů). Vyvarujte se teflonových či nepřilnavých forem, protože časem se minimálně u těch levnějších ta nepřilnavá vrstva odlupuje a dostává do muffinů. Silikonové formy podle tohoto článku: http://zdrava-vyziva.zdrave.cz/davejte-pozor-v-cem-a-na-cem-varite/ také nejsou vhodné, byť tam není uveden odkaz na nějakou studii či bližší informace. Je lepší asi být v případě silikonových forem raději opatrný. Papírové košíčky na pečení muffinů také většinou nejsou pro zdraví moc vhodné, vizte článek http://ekolist.cz/.

Podle starších článků a doporučení by muffiny stejně jako další výrobky obsahující lepek neměly jíst úplně malé děti. Novější články již naopak opatrné podávání potravin s lepkem podporují, vizte http://www.vitalia.cz/.

V diskusi stojím o komentáře, jak zlepšit výživovou hodnotu muffinu. Budu také ráda za recepty na "lepší muffiny", zatím jsem jich moc nenašla (kromě výše zmíněného). Jeden (veganský) recept je i v Bioabecedáři paní Zemanové, ale bohužel v něm autorka mouku nenamáčí, byť o namáčení obilovin v teoretické části píše.

EDIT: editována informace o působení ovoce s obilovinami.

Zelený chřest jako přírodní lékárnička "vše v jednom"

Zelenému chřestu se vyplatí přijít na chuť. Je sice na první pohled docela drahý, ale na druhý pohled je stále levnější než piksly s multivitamíny, tabletky s minerály, krémy proti stárnutí pleti, léky na prevenci močových zánětů, prášky na spaní, rozpustná vláknina, krémy na ekzémy a akné, na rozšířené žilky či multivitamíny pro budoucí maminky, revitalizační šampony na vlasy, antidepresiva a studentské tabletky pro koncentraci. Prostě je to taková chutná lékárnička vše v jednom.

(zdroj obrázku: www.sxc.hu)

• obsahuje celou škálu vitamínů a minerálů: betakaroten, B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B3(niacin), B5 (kys. pantothenová), B6, B9 (kys. listová), C, E, K1, vápník, hořčík, železo, selen, jód, rutin, vlákninu.
• je označován za přírodní elixír mládí, protože zlepšuje fyzickou a psychickou kondici.
• strčí do kapsy reklamy na "floru", protože mnohem lépe působí na srdce a cévní systém (i když si k němu dáte opravdové máslo), stimuluje krvetvorbu a zásobování orgánů kyslíkem.
• vlasy mají být po konzumaci chřestu lesklé a zdravější, pleť čistá a pružná (tedy zlepšuje akné a "odstraňuje" vrásky), nehty silné a pevné. Působí na obnovu buňek a jejich omlazování.
• díky vysokému obsahu kyseliny listové je ideální pro budoucí maminky, spolu s niacinem a touto kyselinou zlepšuje spánek, mentální kondici, schopnost soustředění a paměť.
• vláknina v něm vám zlepší zažívání a chřest obecně podporuje očistu organismu, je močopudný a zbavuje tělo škodlivin a také odhleňuje.

Uff, opravdu se cítím, jako bych vyjmenovala půlku lékárničky. Shrnuto, chřest je opravdu, ale opravdu hodně zdravý. Jedinou jeho nevýhodou je sezónost a nutnost rychlé spotřeby. Prakticky se tedy jeho výborné účinky omezují na měsíce květen až červen.

Správný nákup, skladování a servírování

Zelený chřest je potřeba spotřebovat velmi brzy po zakoupení, v ledničce jej lze uchovávat zabalený ve vlhké utěrce jen po několik málo dní. Chřest kupujte nejlépe na trzích, v bedýnkách či přímo od prodejců, kde máte jistotu, že je opravdu čerstvý. Ptejte se po tom, kdy jej sklízeli. Čerstvý chřest nelze ohnout, zlomí se. Pokud vím, tak u chřestu není stěžejní "bio" kvalita, ale spíše právě ta čerstvost.

Mladé čerstvé výhonky není potřeba loupat. Nejvíce vitamínů a minerálů má syrový chřest, recepty ale naleznete převážně na tepelně upravený. Proto je vhodné si nechávat alespoň ty nejjemnější zelené špičky "na dozdobení" pokrmu a ty jíst syrové. Chřest se v receptech často spařuje horkou vodou, nebo krátce vaří (stonky dole ve vodě, špičky jen v páře, chce to vysoký hrnec). Neměli byste jej po vaření ponořit do studené vody, protože by tím ztratil vitamíny, které v něm zbyly a oslabila by se jeho chuť. Při vaření se bohužel snižuje obsah kyseliny listové až o 80 %.

Chřest mají zapovězený lidé trpící onemocněním dna kvůli vyššímu obsahu purinů, které zvyšují hladinu kyseliny močové v těle. Lidé se zánětem ledvin by jej také neměli jíst. Nic se nebojte, pokud se vám po chřestu změní moč (lehce zezelená a dooost smrdí), asi polovině populace se to děje a jedná se o normální reakci těla. 

Pokud před přípravou chřestu odlamujete dřevnaté konce stonků, nevyhazujte je. Dávejte je do sáčku do mrazničky a přidávejte později do základů zeleninových vývarů.

Pár receptů, které stojí za zmínku

• chřesty omotané pancettou, slaninou, prosciutem či kvalitní tenkou slaninou a nebo chřestové vory se sojovou omáčkou, obojí naleznete na stránce: http://www.kastrulek.cz/2012/05/chrestovy-masakr-motorovou-pilou.html
• smetanová chřestová polévka: http://www.apetitonline.cz/recepty/97-jemna-chrestova-polevka.html
• omeleta s chřestem: http://www.apetitonline.cz/recepty/480-letni-omeleta.html

Další zdroje informací:
http://www.bio-life.cz/clanky/zdrave-potraviny/chrest---dejte-mu-sanci.html
http://www.fiftyfifty.cz/Chrest-je-prirodnim-elixirem-mladi-8454566.php
http://www.ceskychrest.cz/category/recepty/nakup/
http://www.zdrava-vyziva.net/chrest.php
http://blog.florentyna.cz/2009/05/14/vim-ze-jsi-dnes-jedl-chrest/
http://www.symbinatur.com/Chrest-asparagus,-spargl-clanek-1285.html
http://blog.florentyna.cz/2009/05/11/chrestem-nepolibena/

Něco vám v článku nesedí? Máte pocit, že chřest není tak zázračný? Napište mi to do diskuse.

Červené ředkvičky na jaře spraví žaludek

Ředkvičky jsou první jarní pastvou pro oči i pro žaludek. Sáhnout po nich byste měli, pokud vás na jaře trápí rýma, kašel či zahlenění a nebo špatné trávení. Nejvhodnější jsou čerstvé a syrové. 

(zdroj obrázku: www.sxc.hu)

• obsahují především vitamín C, kyselinu listovou, selen, vápník, hořčík, draslík,
• desinfikují trávicí trakt, působí proti zácpě,
• léčí rýmu, kašel, zahlenění (všechny druhy ředkviček obsahují lehký éter, který rozpouští hleny),
• snižují cholesterol,
• dokážou působit proti vzniku kamenů ve žlučových a močových cestách,
• posilují nervy (díky kyselině listové) a fyzickou kondici.

Hořčičné látky si ředkvičky vyrábějí na obranu před plísněmi a bakteriemi, proto dobře desinfikují trávicí trakt. Obvykle se doporučuje ředkvičky jíst na jaře, kdy jsou po zimě časté problémy se zažíváním.

Správný nákup, skladování a servírování

U ředkviček má opravdu velký smysl kupovat jejich bio verzi (i když jinak bio věcem neholdujete), především, pokud jich sníte více než 100g denně. Klasické ředkvičky jsou často přehnojené dusičnany (patří prý vůbec k nejvíce kontaminovaným druhům zeleniny) a ty se v trávicím traktu přemění na dusitany, které s aminokyselinami bílkovin vytvářejí jedovaté karcinogenní nitrosaminy. Konvenční ředkvičky tedy raději ani nedoporučuji kupovat.

Sezonu mají ředkvičky na jaře (ty české vyhlížejte až v dubnu) a na podzim (do listopadu), v létě totiž rostlina vytváří květní stonky a semena. Pokud objevíte dřevnaté ředkvičky, vězte, že je někdo špatně nebo málo zaléval.

Pálivost ředkviček zmírní koupel ve studené vodě, nebo posolení. A aby vám doma dlouho vydržely, odkrojte listy, ředkvičky umyjte, naskládejte do mističky, zalijte do půlky studenou vodou a dejte do ledničky. Takto by měly vydržet týden. Nakrájené či strouhané ředkvičky by neměly dlouho ležet, jinak se postupně sníží obsah vitaminů.

Jíst lze i samotné listy ředkviček, ale to zkoušejte opravdu jen u bio ředkviček, u konvenčních budou listy plné dusičnanů. Listy před konzumací důkladně opláchněte, mohou být kontaminované hnojivy (konvenčními či přírodními) s bakteriemi, ze kterých by vám bylo špatně. Můžete je například upotřebit do zeleninového vývaru nebo ředkvičkové polévky.  Pozor ale na znovuohřívání, u vařené zeleniny se mohou během skladování tvořit nitráty (viz http://vyzivujicitradice.cz/).

Pár receptů, které stojí za zmínku

• klasický a nepřekonaný je čerstvý kváskový chléb s opravdovým máslem pokladený plátky ředkviček
• pesto z listů ředkviček: http://www.zelenetrhy.cz/recepty/pesto-z-listu-redkvicek-s-cesnekem-a-dynovymi-seminky/ 
• ředkvičková pomazánka: http://www.apetitonline.cz/recepty/989-redkvickova-pomazanka.html
• smetanová polévka z ředkviček i jejich listů: http://www.apetitonline.cz/recepty/7190-redkvickova-polevka.html
• glazované ředkvičky pro náročné jazýčky: http://www.cuketka.cz/?p=790

Další zdroje informací:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ředkvička

http://www.celostnimedicina.cz/redkvicka.htm

http://www.fiftyfifty.cz/Redkvicky-nas-ochranuji-pred-bakteriemi-a-plisnemi-6274193.php

http://www.bylinky.eu/redkvicky-nas-ochranuji-pred-bakteriemi-a-plisnemi.html

Mám v článku hlouposti či nesrovnalosti? Pokud ano, prosím napište mi to do diskuse.